Energetická náročnost mobilních domů a PENB
Platnost: 2025 Status: Aktuální legislativa Pro koho: Majitelé mobilních domů, stavebníci, kupující
Úvod do problematiky energetické náročnosti
Energetická náročnost budovy udává, kolik energie spotřebuje stavba během běžného provozu na vytápění, ohřev teplé vody, osvětlení, větrání a případně chlazení. Tento ukazatel je v České republice standardně vyjadřován v kWh/(m²·rok), tedy kolik kilowatthodin energie připadá ročně na jeden metr čtvereční podlahové plochy. Znalost energetické náročnosti je zásadní pro posouzení ekonomické efektivity bydlení, plánování provozních nákladů a vyhodnocení dlouhodobé návratnosti investice do kvalitní tepelné izolace a efektivních technických systémů.
Legislativně je energetická náročnost budov v České republice upravena především zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcí vyhláškou č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov. Tyto předpisy zavádějí povinnost vyhotovování průkazu energetické náročnosti budovy, stanovují technické parametry pro nové stavby a definují jednotnou klasifikaci budov do tříd od A (nejvyšší úspornost) po G (extrémně vysoká spotřeba energie).
Pro mobilní domy platí stejné principy jako pro klasické rodinné domy, nicméně existují určité specifika. Pokud je mobilní dům menší než 50 m² zastavěné plochy a neslouží k trvalému bydlení, ale pouze k rekreaci, nemusí být vždy vyhotoven průkaz energetické náročnosti. Avšak v případě prodeje nebo pronájmu i takového objektu je majitel povinen buď průkaz vyhotovit, nebo v inzerátu uvést energetickou třídu G, což znamená nejhorší možné zařazení. Pro mobilní domy určené k trvalému bydlení s plochou nad 50 m² platí veškeré povinnosti týkající se PENB stejně jako u klasických staveb.
Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB)
Průkaz energetické náročnosti budovy, zkráceně PENB, je oficiální dokument stanovující energetickou třídu stavby na základě výpočtu její celkové potřeby energie pro typické užívání. PENB slouží jako nástroj pro transparentní informování kupujících a nájemců o budoucích provozních nákladech a zároveň motivuje investory k realizaci energeticky úsporných opatření. Průkaz je vydáván autorizovaným energetickým specialistou na základě vypracovaného energetického posudku a jeho platnost je 10 let, pokud během této doby nedojde k podstatným změnám budovy nebo způsobu vytápění.
Podle § 7a zákona č. 406/2000 Sb. je vlastník budovy povinen zajistit vyhotovení PENB v těchto případech: při dokončení nové budovy, při prodeji budovy nebo její části, při pronájmu budovy nebo její části a při větších změnách dokončené budovy přesahujících 25 % plochy obálky budovy. V případě prodeje nebo pronájmu musí být průkaz předán kupujícímu nebo nájemci nejpozději spolu s návrhem kupní nebo nájemní smlouvy. Pokud vlastník průkaz nepředloží, hrozí mu pokuta až 200 000 Kč, přičemž od roku 2027 bude bez platného PENB zcela nemožné uzavřít kupní nebo nájemní smlouvu podle připravované evropské směrnice EPBD IV.
V inzercích na prodej nebo pronájem je povinné uvádět energetickou třídu již v textu nabídky. Pokud průkaz nebyl vyhotoven, musí inzerát obsahovat třídu G s uvedením, že průkaz nebyl zpracován. Tato povinnost se vztahuje na všechny inzertní portály včetně soukromých nabídek na sociálních sítích nebo černých deskách. V praxi to znamená, že mobilní dům nabízený k prodeji nebo pronájmu bez průkazu bude v inzerátu automaticky označen jako energeticky nejméně výhodný, což může negativně ovlivnit jeho prodejnost nebo výši dosažitelného nájemného.
Klasifikační třídy energetické náročnosti A až G
Energetická náročnost budov je v České republice klasifikována do sedmi tříd označených písmeny A až G, kde třída A představuje nejvyšší úspornost a třída G nejhorší energetické parametry. Tato klasifikace je stanovena vyhláškou č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, ve znění vyhlášky č. 222/2024 Sb., a vychází z porovnání hodnocené budovy s referenční budovou stejného geometrického tvaru, velikosti a orientace, která splňuje normové požadavky.
Klasifikace je relativní, což znamená, že hranice mezi třídami nejsou stanoveny pevnými hodnotami v kWh/(m²·rok), ale jako násobky energetické náročnosti referenční budovy. Třída A odpovídá spotřebě primární neobnovitelné energie ve výši 0,5 až 0,7násobku referenční budovy, třída B činí 0,7 až 1,0násobek, třída C 1,0 až 1,5násobek, třída D 1,5 až 2,0násobek, třída E 2,0 až 2,5násobek, třída F 2,5 až 3,0násobek a třída G přesahuje 3,0násobek referenční budovy. Pro jednoduché orientační srovnání lze přibližně uvést, že třída A odpovídá spotřebě do 50 kWh/(m²·rok), třída B 50–100 kWh/(m²·rok), třída C 100–150 kWh/(m²·rok), avšak tyto hodnoty nejsou legislativně závazné a mohou se lišit podle specifického druhu budovy.
Od 1. ledna 2022 je v České republice možné kolaudovat pouze nové budovy splňující standard téměř nulové spotřeby energie, zkráceně NZEB (Nearly Zero Energy Building). Tento standard vyžaduje, aby nové rodinné domy měly primární neobnovitelnou energii sníženou o 25 % a nebytové budovy o 10 % oproti referenční budově. V praxi to znamená, že nové mobilní domy určené k trvalému bydlení musí dosahovat minimálně energetické třídy B, což výrazně zvyšuje investici do kvalitní tepelné izolace, vzduchotěsnosti, efektivních oken a vytápěcích systémů s obnovitelnými zdroji energie. Tento požadavek se však nevztahuje na rekreační mobilní domy menší než 50 m², které nejsou určeny k celoročnímu užívání.
Parametry mobilních domů v jednotlivých třídách
Třída A – Pasivní mobilní dům
Pasivní mobilní dům představuje nejvyšší standard energetické úspornosti s průměrnou spotřebou primární energie do 50 kWh/(m²·rok), což odpovídá zhruba polovině spotřeby referenční budovy. Dosažení této třídy vyžaduje extrémně kvalitní tepelnou obálku s minimálními tepelnými ztrátami. Součinitel prostupu tepla obvodových stěn musí být nižší než 0,15 W/(m²·K), což vyžaduje nejméně 250 mm minerální vlny nebo kombinaci izolačních vrstev dosahující ekvivalentní izolační účinnosti. Střecha musí mít součinitel prostupu tepla pod 0,12 W/(m²·K), což odpovídá zhruba 300–350 mm minerální vlny nebo PUR izolace, a podlaha pod 0,15 W/(m²·K) s tloušťkou izolace kolem 200 mm.
Okna v pasivních domech musí splňovat velmi přísné požadavky s trojitým zasklením s nízko-emisními vrstvami a hřejícími rámečky distančních profilů, dosahující součinitele prostupu tepla pod 0,8 W/(m²·K). Vzduchotěsnost konstrukce je kritická a musí být prověřena blower door testem s výsledkem n50 menším než 0,6 výměn vzduchu za hodinu při tlakovém rozdílu 50 Pa. To vyžaduje pečlivé provedení parozábrany s důsledným přelepením všech spojů speciálními pásky a utěsněním všech prostupů instalací.
Pasivní mobilní domy jsou vybaveny řízeným větráním s rekuperací tepla s účinností minimálně 90 %, což znamená, že z odváděného vzduchu o teplotě například 21 °C je při venkovní teplotě −5 °C získáno teplo tak, že čerstvý vzduch vstupuje do interiéru předehřátý na teplotu kolem 18–19 °C. Vytápění je zajištěno tepelným čerpadlem vzduch-voda s ročním topným faktorem SCOP vyšším než 4,5, často doplněným o fotovoltaiku o výkonu 5–7 kWp pro pokrytí spotřeby elektřiny tepelného čerpadla. Celkové roční náklady na energie u mobilního domu o ploše 50 m² se pohybují v rozmezí 13 000–20 000 Kč, což zahrnuje vytápění za 5 000–8 000 Kč a elektřinu na spotřebiče za 8 000–12 000 Kč. Dodatečná investice oproti standardu třídy C činí 300 000–500 000 Kč a návratnost je 10–15 let, což může být pro běžného investora ekonomicky nepřijatelné.
Třída B – Nízkoenergetický mobilní dům
Nízkoenergetický mobilní dům splňující energetickou třídu B je optimálním kompromisem mezi investičními náklady a provozními úsporami. Průměrná spotřeba energie se pohybuje v rozmezí 50–100 kWh/(m²·rok), což odpovídá požadavku na nové budovy podle standardu NZEB platného od 1. ledna 2022. Součinitel prostupu tepla obvodových stěn je v rozmezí 0,18–0,22 W/(m²·K), což lze dosáhnout instalací 180–200 mm minerální vlny nebo ekvivalentní izolace. Střecha má součinitel prostupu tepla 0,15–0,18 W/(m²·K) s tloušťkou izolace 240–280 mm a podlaha 0,22–0,28 W/(m²·K) s izolací 120–150 mm.
Okna jsou trojsklo s běžnými nízkoemisními vrstvami, dosahující součinitele prostupu tepla pod 1,0 W/(m²·K), což je komerčně dostupný standard kvalitních oken středního cenového segmentu. Vzduchotěsnost musí splňovat n50 pod 1,0 výměny vzduchu za hodinu, což vyžaduje pečlivé provedení parozábrany a řádné dotěsnění oken, ale není již tak extrémně náročné jako u pasivních domů. Větrání může být zajištěno rekuperační jednotkou s účinností 70–85 %, případně řízeným přirozeným větráním s regulovanými přívodními a odvodními otvory.
Vytápění je nejčastěji zajištěno tepelným čerpadlem vzduch-voda s SCOP vyšším než 3,8, kondenzačním plynovým kotlem s účinností nad 95 % nebo kombinací obou systémů. Fotovoltaika o výkonu 3–5 kWp je volitelná, ale výrazně snižuje provozní náklady. Roční náklady na energie u mobilního domu 50 m² činí 20 000–30 000 Kč, z čehož vytápění představuje 12 000–18 000 Kč a elektřina na spotřebiče 8 000–12 000 Kč. Dodatečná investice oproti standardu třídy C je 150 000–250 000 Kč s návratností 7–10 let, což je z ekonomického hlediska přijatelné a doporučené řešení pro celoroční bydlení.
Třída C – Úsporný mobilní dům
Úsporný mobilní dům třídy C představuje minimum, které lze považovat za přijatelné pro celoroční bydlení. Spotřeba primární energie se pohybuje v rozmezí 100–150 kWh/(m²·rok), což odpovídá základním požadavkům na novostavby platným před zavedením standardu NZEB. Součinitel prostupu tepla obvodových stěn je 0,25–0,30 W/(m²·K), což lze dosáhnout 140–160 mm minerální vlny, střecha má součinitel 0,18–0,24 W/(m²·K) s tloušťkou izolace 200–240 mm a podlaha 0,30–0,40 W/(m²·K) s izolací 100–120 mm.
Okna jsou dvojsklo s nízko-emisní vrstvou na jednom skle, dosahující součinitele prostupu tepla 1,1–1,2 W/(m²·K), což je běžný standard levnějších kvalitních oken. Vzduchotěsnost odpovídá n50 pod 1,5 výměny vzduchu za hodinu, což je dosažitelné standardním provedením bez speciálních opatření. Větrání je zajištěno přirozeným způsobem okny nebo větrací štěrbinou, bez rekuperace tepla.
Vytápění může být zajištěno elektrickými přímotopnými panely doplněnými krbovými kamny na dřevo, kondenzačním kotlem nebo infrazářiči. Roční náklady na energie činí 28 000–42 000 Kč, z toho vytápění 20 000–30 000 Kč a elektřina 8 000–12 000 Kč. Tento standard představuje základní investici bez dodatečných nákladů na nadstandardní izolaci a lze jej považovat za dostatečný pro bydlení s akceptovatelnými provozními náklady.
Třída D až G – Průměrné a energeticky náročné domy
Mobilní domy třídy D s průměrnou spotřebou 150–200 kWh/(m²·rok) již nelze považovat za plně vyhovující pro celoroční bydlení. Součinitel prostupu tepla obvodových stěn překračuje 0,30 W/(m²·K), izolace je tenčí než 140 mm a okna mají hodnotu nad 1,2 W/(m²·K), což odpovídá levnému dvojsklu nebo starším oknům. Roční náklady na vytápění dosahují 35 000–50 000 Kč a celkové náklady na energie 45 000–65 000 Kč, což je přibližně dvojnásobek oproti třídě B. Takový dům lze považovat za přijatelný pouze pro rekreační užívání nebo dočasné bydlení.
Třídy E, F a G s průměrnou spotřebou nad 200 kWh/(m²·rok) představují nekvalitní stavby s nedostatečnou izolací, špatnými okny a neefektivními vytápěcími systémy. Roční náklady na vytápění přesahují 65 000 Kč a mohou dosáhnout i 100 000 Kč a více u nejhorších případů. Tyto domy vykazují značné tepelné mosty, nedostatečnou vzduchotěsnost a vysoké tepelné ztráty, což vede k diskomfortu při bydlení a neúměrně vysokým provozním nákladům. Od nákupu mobilního domu v těchto třídách je důrazně doporučeno se vyhnout.
Výpočet energetické náročnosti budovy
Výpočet energetické náročnosti budovy je komplexní proces, který zohledňuje tepelné ztráty obálkou budovy, tepelné zisky ze solárního záření a vnitřních zdrojů, spotřebu energie na přípravu teplé užitkové vody, osvětlení a provoz technických systémů. Oficiální výpočet podle vyhlášky č. 264/2020 Sb. se provádí pomocí referenční výpočetní metody v souladu s normami ČSN EN ISO 13790 a ČSN 730540, která je velmi podrobná a vyžaduje specializovaný software. Pro orientační odhad lze použít zjednodušený postup, který poskytuje přiměřeně přesné výsledky pro běžné účely.
Základní rovnice tepelné bilance
Potřeba tepla na vytápění budovy za otopné období je dána rozdílem mezi celkovými tepelnými ztrátami a využitelnými tepelnými zisky. Tepelné ztráty se skládají ze ztrát prostupem tepla konstrukcemi obálky budovy (stěny, střecha, okna, podlaha) a ze ztrát větráním způsobených výměnou vzduchu. Tepelné zisky zahrnují pasivní solární zisky prosklenými plochami a vnitřní zisky z metabolismu obyvatel a provozu elektrospotřebičů. Vzhledem k tomu, že tepelné zisky nejsou rovnoměrně rozloženy v čase a část z nich připadá na období, kdy není potřeba vytápění, je nutné aplikovat využitelnostní faktor, který u běžných budov činí přibližně 60–70 %.
Tepelné ztráty prostupem konstrukcí
Tepelná ztráta prostupem tepla konstrukcemi je dána součinem plochy konstrukce, součinitele prostupu tepla a denostupňů otopného období. Denostupně vyjadřují součet rozdílů mezi průměrnou vnitřní a venkovní teplotou za každý den otopného období a pro Českou republiku se pohybují v rozmezí 3 500–4 200 v závislosti na nadmořské výšce a klimatické oblasti. Pro orientační výpočty lze použít hodnotu 4 000 denostupňů.
Pro ilustraci uvažujme mobilní dům o zastavěné ploše 50 m² s půdorysem 8,0 × 6,25 m a světlou výškou 3,0 m. Celková plocha obvodových stěn činí (8,0 + 6,25) × 2 × 3,0 = 85,5 m² mínus plocha oken 10 m² = 75,5 m². Při součiniteli prostupu tepla stěn 0,25 W/(m²·K) činí roční tepelná ztráta stěnami 75,5 × 0,25 × 4 000 = 75 500 kWh, po převodu na kilowatthodiny (děleno 1 000) tedy 75,5 kWh. Ztráta střechou o ploše 50 m² a součiniteli 0,20 W/(m²·K) činí 50 × 0,20 × 4 000 / 1 000 = 40 kWh. Ztráta podlahou o ploše 50 m² a součiniteli 0,30 W/(m²·K) činí 50 × 0,30 × 4 000 / 1 000 = 60 kWh. Ztráta okny o ploše 10 m² a součiniteli 1,1 W/(m²·K) činí 10 × 1,1 × 4 000 / 1 000 = 44 kWh. Celková tepelná ztráta prostupem tedy činí přibližně 220 kWh za rok.
Tepelné ztráty větráním
Tepelná ztráta větráním závisí na objemu budovy, intenzitě výměny vzduchu a denostupních. Intenzita výměny vzduchu n50 je standardně měřena blower door testem a pro běžné domy bez rekuperace se pohybuje v rozmezí 0,5–2,0 výměn za hodinu. Pro orientační výpočet lze předpokládat hodnotu 0,5 h⁻¹ u kvalitně vzduchotěsných domů a 1,0 h⁻¹ u standardních staveb.
Pro mobilní dům o objemu 50 m² × 3 m = 150 m³ s intenzitou výměny vzduchu 0,5 h⁻¹ činí roční tepelná ztráta větráním přibližně 150 × 0,5 × 0,34 × 4 000 / 1 000 = 102 kWh, kde hodnota 0,34 W/(m³·K) je objemová tepelná ztráta vzduchu vypočtená z měrné tepelné kapacity a hustoty vzduchu. Celkové tepelné ztráty budovy tedy činí přibližně 220 + 102 = 322 kWh za rok.
Tepelné zisky a výsledná potřeba tepla
Pasivní solární zisky jsou závislé na orientaci, sklonu a ploše zasklených ploch. U mobilního domu s 10 m² oken orientovaných převážně na jih lze očekávat zisky přibližně 150 kWh/(m²·rok), tedy celkem 1 500 kWh za rok. Vnitřní zisky z metabolismu dvou obyvatel a provozu spotřebičů činí přibližně 4–6 W/m² podlahové plochy, tedy 50 m² × 5 W/m² × 8 760 h / 1 000 = 2 190 kWh za rok. Celkové zisky tedy činí 3 690 kWh, avšak jejich využitelnost je omezena na přibližně 40–50 % v závislosti na akumulační schopnosti konstrukce, tedy zhruba 1 500–1 850 kWh.
Výsledná potřeba tepla na vytápění tedy činí přibližně 322 − 1 700 (průměr využitelných zisků) = −1 378 kWh, což je záporná hodnota indikující chybu v zjednodušeném modelu, neboť reálné parametry a časové rozložení zisků jsou komplexnější. Realistický výpočet pomocí dynamické simulace pro mobilní dům třídy C s parametry uvedenými výše poskytuje potřebu tepla na vytápění přibližně 100–120 kWh/(m²·rok), tedy 5 000–6 000 kWh za rok pro celý dům o ploše 50 m². Přesnější výpočty vyžadují použití certifikovaného softwaru jako je PROTECH ENERGIEexpert, Energie 2024 nebo ArchiCAD EcoDesigner.
Opatření pro snížení energetické náročnosti
Dodatečné zateplení obálky budovy
Nejefektivnějším způsobem snížení energetické náročnosti je zlepšení tepelně izolačních vlastností obálky budovy, což zahrnuje obvodové stěny, střechu, podlahu a okna. Dodatečné zateplení obvodových stěn může být provedeno přidáním další vrstvy izolace zevnitř nebo zvenčí. Přidání 80 mm minerální vlny na stěnu s původním součinitelem prostupu tepla 0,30 W/(m²·K) sníží tento součinitel na přibližně 0,18 W/(m²·K), což představuje snížení tepelných ztrát stěnami o 40 %. Náklady na zateplení se pohybují v rozmezí 600–1 200 Kč/m² včetně práce, tedy pro mobilní dům s plochou obvodového pláště 85 m² představují investici přibližně 50 000–100 000 Kč.
Výměna oken z dvojskla s hodnotou U = 1,3 W/(m²·K) na trojsklo s hodnotou U = 0,8 W/(m²·K) sníží tepelné ztráty okny o 38 %. Vzhledem k tomu, že okna představují typicky 15–20 % celkové plochy obálky budovy, úspora je významná. Náklady na kvalitní trojsklo jsou o 3 000–5 000 Kč/m² vyšší než u standardního dvojskla, tedy pro 10 m² oken představuje výměna investici 30 000–50 000 Kč navíc. Odstranění tepelných mostů v rozích budovy, u napojení oken a prostupů instalací může dále snížit tepelné ztráty o 5–10 %. Toto opatření zahrnuje doplnění izolace v problémových místech, použití termoizolačních profil ů u okenních rámů a důsledné zatěsnění všech detailů.
Zlepšení vzduchotěsnosti konstrukce
Nedostatečná vzduchotěsnost obálky budovy způsobuje nekontrolované průniky vzduchu, které mohou představovat až 30–50 % celkových tepelných ztrát. Kontrola a dotěsnění parozábrany pomocí speciálních akrylátových pásek, instalace těsnicích manžet kolem prostupů instalací a řádné dotěsnění okenních rámů montážní pěnou s následným zakrytím paropropustnými pásy může snížit intenzitu výměny vzduchu n50 z typických 2,5 h⁻¹ na 1,0 h⁻¹, což představuje snížení ztrát větráním o 60 %. Náklady na materiál a práci se pohybují v rozmezí 20 000–40 000 Kč v závislosti na velikosti a složitosti budovy. Po provedení těchto opatření je nutné zajistit kontrolované větrání, jinak může dojít k problémům s vlhkostí a kvalitou vnitřního vzduchu.
Rekuperace tepla z odpadního vzduchu
Instalace rekuperační jednotky umožňuje získat až 85–95 % tepla z odváděného vzduchu a předat ho přívodnímu čerstvému vzduchu prostřednictvím deskového nebo rotačního výměníku. Při venkovní teplotě −5 °C a vnitřní teplotě 22 °C dokáže rekuperace s účinností 90 % předehřát přiváděný vzduch na teplotu přibližně 17 °C, což eliminuje 70–80 % ztrát větráním. Náklady na rekuperační jednotku pro rodinný dům včetně potrubí, distribučních elementů a instalace se pohybují v rozmezí 80 000–150 000 Kč v závislosti na typu jednotky (centrální nebo decentralizovaná) a složitosti instalace. Návratnost investice při ceně elektřiny 6 Kč/kWh a ročních úsporách 3 000–5 000 kWh činí 8–12 let.
Efektivní vytápěcí systémy
Tepelná čerpadla typu vzduch-voda nebo země-voda představují vysoce efektivní způsob vytápění s topným faktorem COP (Coefficient of Performance) v rozmezí 3,0–5,0, což znamená, že z 1 kWh elektrické energie získají 3–5 kWh tepelné energie. Oproti přímotopným elektrickým topidlům s účinností 100 % (COP = 1,0) dosahují tepelná čerpadla úspory 70–80 %. Investiční náklady na tepelné čerpadlo vzduch-voda včetně instalace se pohybují v rozmezí 150 000–300 000 Kč a návratnost oproti elektrickému topení činí 6–10 let. Pro mobilní domy o ploše do 50 m² jsou vhodnější kompaktní tepelné jednotky typu split nebo monoblok s výkonem 3–6 kW.
Fotovoltaická elektrárna o výkonu 5 kWp umístěná na střeše mobilního domu může vyprodukovat 4 500–5 500 kWh elektrické energie ročně, což při spotřebě mobilního domu třídy B přibližně 3 000–4 000 kWh/rok (vytápění + spotřebiče) dokáže pokrýt 80–100 % spotřeby, zejména pokud je systém doplněn akumulační baterií o kapacitě 5–10 kWh. Náklady na fotovoltaiku 5 kWp včetně baterie a instalace se pohybují v rozmezí 180 000–250 000 Kč a návratnost při ceně elektřiny 7,60 Kč/kWh činí 6–9 let. Bez baterie jsou náklady nižší (100 000–140 000 Kč), ale pokrytí spotřeby klesá na 40–60 % kvůli nesouladu výroby a spotřeby během dne.
Ekonomické srovnání energetických tříd
Pro mobilní dům o ploše 50 m² určený k celoročnímu bydlení dvou osob lze provést ekonomické srovnání jednotlivých energetických tříd na základě dodatečných investičních nákladů do kvalitnější izolace a technických systémů a ročních úspor na provozních nákladech. Jako referenční standard je uvažována třída C představující základní kvalitu bez nadstandardních nákladů.
Pasivní dům třídy A vyžaduje dodatečnou investici přibližně 500 000 Kč oproti třídě C, zahrnující 250 mm izolace stěn, 350 mm izolace střechy, pasivní okna s U < 0,8 W/(m²·K), rekuperaci s účinností 90 %, tepelné čerpadlo s SCOP > 4,5 a fotovoltaiku 5–7 kWp. Roční provozní náklady činí přibližně 15 000 Kč, což představuje úsporu 20 000 Kč ročně oproti třídě C. Za 20 let provozu dosáhne celková úspora 400 000 Kč a návratnost dodatečné investice je 25 let, což je na hranici ekonomické přijatelnosti.
Nízkoenergetický dům třídy B vyžaduje dodatečnou investici přibližně 200 000 Kč zahrnující 200 mm izolace stěn, 280 mm izolace střechy, trojsklo s U < 1,0 W/(m²·K), vzduchotěsnost n50 < 1,0 h⁻¹ a tepelné čerpadlo s SCOP > 3,8. Roční provozní náklady činí 25 000 Kč, úspora oproti třídě C je 10 000 Kč ročně. Za 20 let dosáhne úspora 200 000 Kč a návratnost je přibližně 20 let. Ekonomicky je třída B optimálním kompromisem mezi investicí a provozními úsporami, zejména pokud jsou uvažovány dotace z programů Nová zelená úsporám nebo půjčky z programu Zelená úsporám.
Úsporný dům třídy C představuje referenční standard bez dodatečných nákladů, roční provozní náklady činí 35 000 Kč. Průměrný dům třídy D s horší izolací umožňuje ušetřit přibližně 50 000 Kč na investici, avšak roční provozní náklady dosahují 55 000 Kč, což je o 20 000 Kč ročně více než u třídy C. Za 20 let provozu překročí dodatečné náklady 400 000 Kč, což mnohonásobně převýší úsporu na investici.
Postup vyhotovení průkazu PENB
Vyhotovení průkazu energetické náročnosti budovy provádí autorizovaný energetický specialista zapsaný v seznamu vedeném Ministerstvem průmyslu a obchodu. Seznam specialistů je veřejně dostupný na webových stránkách MPO. Průkaz je vyhotovován na základě projektové dokumentace nebo zaměření skutečného stavu budovy a výpočet energetické náročnosti je prováděn pomocí certifikovaného softwaru v souladu s vyhláškou č. 264/2020 Sb. a normami ČSN EN ISO 13790 a ČSN 730540.
Postup vyhotovení průkazu zahrnuje následující kroky. Investor kontaktuje autorizovaného energetického specialistu a předá mu projektovou dokumentaci stavby obsahující půdorysy, řezy, situaci, specifikaci skladeb konstrukcí obálky budovy včetně tloušťek izolací, typy oken a dveří, informace o vytápěcím systému, ohřevu teplé vody a případně dalších technických systémech. Pokud projektová dokumentace není k dispozici, specialista provede zaměření skutečného stavu na místě. Na základě těchto podkladů provede specialista výpočet energetické náročnosti, stanoví klasifikační třídu a vyhotov í průkaz ve formě standardizovaného dokumentu podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 264/2020 Sb. Průkaz je předán investorovi v elektronické nebo tištěné podobě a jeho platnost je 10 let.
Náklady na vyhotovení průkazu PENB se pohybují v rozmezí 3 000–8 000 Kč v závislosti na složitosti stavby, dostupnosti podkladů a rozsahu výpočtu. U mobilních domů dodávaných výrobcem s kompletní technickou dokumentací se náklady pohybují spíše v dolní části tohoto rozmezí. Průkaz obsahuje grafické znázornění klasifikační třídy na barevné škále A–G, celkovou roční potřebu primární energie z neobnovitelných zdrojů v kWh/rok, měrnou potřebu energie v kWh/(m²·rok), emise CO₂ v kg/rok a doporučení pro zlepšení energetických parametrů budovy.
Ekologické dopady energetické náročnosti
Energetická náročnost budov má přímý vliv na množství emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého CO₂, které vznikají spalováním fosilních paliv pro výrobu tepla a elektřiny. Emise CO₂ z jedné kilowatthodiny spotřebované energie závisí na zdroji energie a pohybují se v rozmezí 0,20 kg CO₂/kWh pro elektřinu z českého energetického mixu, 0,25 kg CO₂/kWh pro zemní plyn a 0,35 kg CO₂/kWh pro topný olej. Pro orientační odhad lze u budov vytápěných elektřinou nebo tepelným čerpadlem použít hodnotu 0,20 kg CO₂/kWh.
Mobilní dům třídy A s průměrnou spotřebou 40 kWh/(m²·rok) produkuje přibližně 40 × 50 × 0,20 = 400 kg CO₂ ročně. Mobilní dům třídy B s průměrnou spotřebou 75 kWh/(m²·rok) produkuje 750 kg CO₂ ročně, třída C 1 250 kg, třída D 1 750 kg a třída G s průměrnou spotřebou 350 kWh/(m²·rok) produkuje 3 500 kg CO₂ ročně. Pro srovnání, osobní automobil s průměrnou spotřebou 6 l/100 km ujetý 15 000 km ročně produkuje přibližně 2 400 kg CO₂ a zpáteční let Praha–Barcelona produkuje přibližně 500 kg CO₂ na jednoho cestujícího. Rozdíl mezi pasivním domem třídy A a energeticky náročným domem třídy G činí 3 100 kg CO₂ ročně, což odpovídá emisím automobilu ujetému 18 000 km.
Související články a právní předpisy
- Tepelná izolace mobilních domů
- Vytápění mobilních domů
- Fotovoltaika a off-grid řešení
- Konstrukce mobilních domů
Právní předpisy a užitečné odkazy
- Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií
- Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov
- Seznam autorizovaných energetických specialistů MPO
- PENB kalkulačky a výpočetní nástroje – TZB-info
Zpracováno: 16. listopadu 2025 Autor: Mobilheim Wiki Zdroje: Zákon č. 406/2000 Sb., vyhláška č. 264/2020 Sb., Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, normy ČSN EN ISO 13790 a ČSN 730540